Menu
Český Šternberk |
 |
 |
 |
|
Středověká podoba raně gotického hradu je skryta v jádru dnešní stavby, která byla vytvářena několika úpravami. Stavební vývoj sahá od pozdně gotických přestaveb, zdokonalujících obranný systém, až po honosné raně barokní úpravy interiérů pro účely pohodlného obývání. Prohlídková trasa vede patnácti bohatě zařízenými prostorami. Navštěvník prochází rozlehlým, skvostně vybaveným rytířským sálem s mnohými cennými artefakty, vzácně vyzdobenou kaplí sv. Šebestiána, žlutým salónem s raně barokní štukaturou zařízeným ve slohu Ludvíka XVI. a vstupuje do dámské komnaty. Útulnou knihovnou s několika tisíci svazky a vynikajícím obrazem, který je připisován Petru Brandlovi, vstupuje do rozlehlé jídelny, zdobené tabulovým stříbrem, jejíž stěny pokrývá galerie rozměrných portrétů představujících významné příslušníky sternberského rodu. Následuje orientální předsíň a snídaňový pokoj se sbírkou třpytivých stříbrných figurek, zařízený květinově intarzovaným nábytkem. Pracovna Jiřího Sternberga nabízí zájemcům o genealogii obrazový rodokmen v šesti generacích s 63 portréty předků v dobových kostýmech a uniformách. V dalších čtyřech komnatách se návštěvník postupně ocitá ve slohovém prostředí rokoka, biedermeieru, empíru a baroka a obklopuje ho množství stylových uměleckých děl. Zájemce o myslivost upoutá lovecký salon, jehož stěny zdobí trofeje různých druhů zvěře a vstupní schodiště pak uzavírá okruh patnácti expozičních místností. Zde jsou tři rozměrné obrazy, vytvořené Filipem Sternbergem, které znázorňují bitevní výjevy z 18., 19. a 20. století. Zcela ojedinělá je šternberská sbírka dobových grafických listů, námětově zaměřených k dějinám třicetileté války. Tato kolekce mědirytin, shromážděná počátkem 20. století Jiřím Sternbergem, čítá 545 kusů a je hodnocena jako jedna z nejvýznamnějších sbírek této tématiky. Expoziční místnosti jsou doplněny zajímavou sbírkou historických zbraní, soubory vzácného porcelánu a různými ukázkami drobného uměleckého řemesla uplynulých staletí. Hrad Český Šternberk v proměnách staletí :
Jižní předsunutá bašta hradu Český Šternberk, tzv. "hladomorna", je součástí důmyslného opevňovacího systému, který byl vybudován na přelomu 15. a 16. století nejvyšším zemským sudím Petrem Holickým ze Sternberga a dokončen jeho synem Janem. Rozvoj nových, účinných palných zbraní koncem 14. století, především dělostřelectva, jímž byla vyzbrojována středověká vojska, znamenal nenadálé ohrožení obranyschopnosti hradů, jichž někdejší stavebníci počátkem 13. století dalekonosné palné zbraně neznali. Zkušenosti z dobytí hradu v roce 1467 donutily majitele věnovat při obnově hradu zvýšenou pozornost jeho obranyschopnosti. Hrad byl nejsnáze přístupný a "zranitelný" z hřebene stoupajícího na jižní straně. Bylo proto nezbytně nutné toto místo ohrožení pojmout do šíře koncipovaného obranného systému a tomu nejlépe odpovídala výstavba předsunuté bašty. Byla umístěna na strategicky významném nejvyšším bodě táhlého, skalnatého hřebenu, přeťatého na jihu širokým, uměle vyhloubeným příkopem. Vznikla tu mohutná centrální věž, která je tvarována k jihu směřujícím ostrým břitem, uzpůsobeným k srážení nepřátelských střel do stran. Prostor v patře věže, přístupný po točitém schodišti, vykazuje důmyslnou dispozici střílen, určených k palbě z lehkých děl. Čtvercový otvor v podlaze ústí do vysokého, temného přízemí, které sloužilo jako prachárna a zásobárna posádky věže. Dnešní přízemní vchod byl prolomen až v 19. století. Prostor kolem hlavní věže je chráněn masivní obvodovou hradbou podkovitého tvaru se střílnami, z jejíž čelní části se zachovala jen torza. Tato bašta je jedním z nejlépe dochovaných objektů pozdněgotického fortifikačního stavitelství a svým významem v genezi středoevropských opevňovacích staveb 15. století přesahuje rámec Čech. V letech 2002-2004 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce a úprava okolí. hrad Český Šternberk |
Již déle než 760 let dominuje krajině středního toku Sázavy na strmém skalnatém břehu hrad ČESKÝ ŠTERNBERK, nazvaný kdysi romantickým básníkem perlou Posázaví. Byl založen r. 1241 Zdeslavem z rodu Divišovců a pojmenován podle dobové zvyklosti "Šternberk". Odtud se datuje i nový přídomek rodu Sternbergů a jeho erb s osmicípou hvězdou. Je pozoruhodné a nepochybně ojedinělé, že hrad je podnes v držení rodu jeho někdejšího stavebníka Zdeslava ze Sternberga.
